Hobby hokejisté si zaslouží obrovský respekt

Před pěti lety jsem začal trénovat hokejové amatéry, jinak řečeno ,,hobbíky,, v modernhockey.eu. Pro řadu profesionálních trenérů i široké okolí jsem byl k smíchu a často slyšel uštěpačné a jízlivé poznámky, že věnovat se nemehlům, co na tom sotva stojí, nemá žádný smysl.

Já se na to ovšem od začátku díval trošku jinak a v tomto článku Vám dokáži, že se mi to potvrdilo a hobby hokejisté si zaslouží pouze slova chvály a velkého obdivu.

Pravá láska k hokeji

Těžko se dá slovy popsat s jakým elánem a nadšením přistupují k hokejovým tréninkům, nebo zápasům. Že milují sport jako takový poznáte z každého jejich pohledu, reakce, vzájemné komunikace před zápasem, nebo po vyhraném utkání u piva. S jakou vervou popisují jejich vstřelenou branku, jak je mrzí, že na ledě něco pokazili, když se dotazují, co a jak, do příště zlepšit.

Sám jsem měl to štěstí, že jsem se pár let hokejem živil a ikdyž jsem hokej extrémně žral, člověk prostě za ty roky spadne do jakési rutiny. Co si budeme nalhávat, již od mala se hrálo na výsledky a když k tomu připočteme všechny zkažené věci okolo, ať už protěžování jiných hráčů, špatní trenéři, neprofesionální prostředí a mnoho dalších vedlejších negativních aspektů, časem se láska k hokeji jako samotnému, prostě začne vytrácet.

U amatérských hokejových hráčů tohle prostě nevidíte. Jistě k tomu napomáhá i fakt, že si za svůj koníček platí, takže když už těch pár stovek obětují, tak se tomu věnují se vší vervou. Sami to asi znáte, že se chováte jinak k věci kterou dostanete (profesionální hokej), nebo k věci, na kterou jste si museli tvrdě vydělat(amatérský hokej).

Ovšem finance zde určitě nehrají hlavní motivační faktor, za to dám obě ruce do ohně. Pro sport a koníček, který zbožňují, jsou ochotni utratit i několik tisícovek měsíčně a často se vzdají luxusní dovolené, jen aby si mohli koupit nové hokejky, nebo přijít na více hokejových tréninků.

Vstávat v 5 ráno, nebo usínat dlouho po půlnoci? Pro hobby hokejisty žádný problém

Jak mají tento sport rádi dokazují i tím, kdy navštěvují hokejové stadiony. Naše společnost Modern Hockey působí v Brně a zde to opravdu s volnými ledy přes sezónu není žádná sláva.

Vzhledem k několika mládežnickým hokejovým klubům, ale i seniorským týmům všech registrovaných soutěží, sehnat led v rozumnou hodinu, je takřka nadlidský úkol.

Musíme tak vzít za vděk, brzkými tréninky ráno, nebo časem, kdy drtivá většina populace ulehá s hlavou na polštáři. Už jen za to, že si natahují budík v 4,30 ráno, aby mohli přijít před prací na trénink, si zasluhují obrovský obdiv. A to nemluvíme o ledě, na který by si šli jen zahrát a vyprdět, ale o pořadné tréninkové jednotce, kde si často šáhnou až na samé dno svých fyzických sil. Myslíte, že jsem někdy zaslechl, že by jim to vadilo? Naopak, těší se, až budou moci přijít znova.

Problém nemají i s večerními termíny zápasů amatérských hokejových lig, kterých se zúčastňují. Ikdyž už jsou dávno po večeři a po uspání svých ratolestí, stejně neváhají sbalit hokejový bágl, sednout do auta a dojet na utkání, které se ještě navíc hrajě několik desítek kilometrů od jejich bydliště.

A to ani nemluvím o času o víkendech. Pro naše hráče máme vlastní hokejovou ligu, jejíž hrací čas je po polovinu roku v sobotu, takže často oželí čas s rodinou, nebo odpočinek po pracovním týdnu, jen aby se mohli s kamarády honit za černým nesmyslem.

Je opravdu obdivuhodné, co vše jsou pro hokej ochotni obětovat.

Mnoho nerozvinutých talentů

Bohužel, ne každý měl štěstí na tak úžasné rodiče jako já, kteří pro své dítě obětovali velmi mnoho času a finančních prostředků, aby jejich potomek mohl od ranného dětsví, hrát lední hokej. Malé dítě nemá rozum z toho, aby ve 4 letech milovalo hokej. Buď ho baví, nebo nebaví, ale vždy je tím rozhodujícím faktorem rodič.

Hobby hokejisti ovšem začínají s hokejem už ve fázi, kdy jsou do tohoto sportu totálně ponořeni, zblázněni a zamilováni. Divili byste se, o kolik reprezentantů jsme přišli, jen díky tomu, že jejich talent zůstal nerozvinut.

Několikrát se mi stalo, že jsem přijel po tréninku za hráčem i brankářem a ptal jsem se ho, jestli končil v dorostu, nebo v juniorech a on mi bez mrknutí oka odpověděl, že hraje hokej druhým rokem a to mu prosím bylo hodně ke 40 letům a jak jistě víte, v takovém to věku už se na motorické učení nedá moc spoléhat a výkon jakým se prezentoval na ledě byl prostě k neuvěření.

Samozřejmě, že takových to hráčů nejsou stovky, ale je velké procento amatérů, kteří když na sobě v tréninku poctivě pracují, se dokáží během zápasů vyrovnat borcům, co hokej hrávali třeba až do nižších seniorských soutěží, nebo extraligových dorostů.

Trénovat hobby hokejisty je radost

Často se mě lidi ptají a to tě jako baví trénovat někoho, kdo na tom sotva stojí? Baví je slabé slovo, neskutečně si to užívám!

Jsem extrovert a když pracuji s lidmi, potřebuji od nich cítit, že mi moji energii vrací. A u amatérských hobby hráčů na mě jejich pozitivní energie skáče doslova sama a pracovat s nimi mě neskutečně baví. Mám mnohaleté zkušenosti s dětmi a jezdím trénovat po celé Evropě a ikdyž se snažím k nim přistupovat hodně zábavnou formou, musím narovinu říct, že s hobby hokejisty se mi pracuje prostě daleko lépe.

Ano pár dětí Vám energii vrací, ale na velkém množství z nich je vidět, že je sport nebaví a radši by se viděli u tabletů a konzolí a na tréninku jsou jenom proto, že je tam přivezl tatínek, nebo maminka. A ty přinutit k tomu, aby se vyždímali naplno prostě nejde, i kdyby jste se na hlavu stavěli.

U amatérů tohle není absolutně potřeba. Váží si každé Vaší připomínky. Co po nich žádáte se snaží udělat s tím největším nasazením. Samozřejmě, že je řada hráčů, kteří s hokejem začínali před chvilkou a často opakují vytýkané chyby, ale určitě ne vědomě. Musíme si uvědomit, jak složitý hokej je a že to není opravdu žádná sranda zkloubit bruslení a hru s hokejkou společně s dalšími dovednostmi.

Velkým plusem je i kázeň. S dospěláky prostě nemusíte řešit stejné věci jako s dětmi, ale nebojte se, najde se mezi nimy i řada hokejových anarchistů, kteří se, ikdyž je jim 45 let, zasekli někde v pubertě, ale to máte ve všech odvětvích lidského života :)

Hokejové dovednosti se zlepšují, pokroky jsou neskutečně vidět

Moc dobře si pamatuji na první trénink, který jsem vedl před pěti lety. Při výuce powerskatingu hráči vypadali jak sněhuláci a první cvičení, které se skládalo z jednoduchého najetí, jedné přihrávky a střely, jsme museli třikrát přerušit a vše detailně a znovu vysvětlil.

V současné době zařazujeme do hokejových tréninků pro hobby hráče cvičení, které se běžně dělají v seniorských týmech u profesionálů. Kdyby mi někdo tehy řekl, že někdy budeme trénovat založení útoku, nerovnovážné situace, nebo cvičení o osmi skupinách a pěti nahrávkách, považoval bych ho za blázna.

Samostatnou kapitolou je potom bruslení a práce s pukem, která se posunula úplně na jinou úroveň.

U hráčů kteří chodí pravidelně, jsou vidět neskutečné pokroky. Když jsme začínali hrát první hokejové zápasy, byli rádi za pozici ve třetí obraně a dnes řídí v první lajně přesilové hry.

Celkově se posunula i samotná hra. Hráči se zbavili nešvarů, kdy byli na ledě při jednom střídání klidně přes dvě minuty a ploužili se v pěti lidech za kotoučem. Věnujeme se hodně i taktice a snažíme se o dodržování postů jak v obranné, tak i v útočné třetině. Hráči začínají o hře prostě přemýšlet jinak a díky okamžité zpětné vazbě od trenérů, dělají neskutečné pokroky i v taktické části hry.

Často, v týmech proti kterým hrají, nastupují hráčí, co hrávali hokej mnoho let a oni svoji kázní a disciplínou se jim dokáží vyrovnat. Um co jim chybí dohánějí vášní a dravostí a často tak dokáží nad rádoby profíky zvítězit.

Samozřejmě, že nechodí na led pouze s Modern Hockey, ale drží se i svých starých hokejových partiček a pro nás je to doslova rájská hudba, když sami přijdou a řeknou nám, že dříve patřili k těm nejhorším, které oslovovali jen aby nemuseli platit tolik za led, a dnes jsou z nich hráči, na kterých to stojí.

Hráči sami cítí, že jejich hokejové dovednosti se zlepšují a je to pro ně i další motivace na sobě pracovat. Jak se říká s jídlem roste chuť a i oni samotní na sebe kladou velké nároky a chtějí být stále lepší a lepší. A ne kvůli penězům a lepší smlouvě, ale kvůli tomu, aby si ještě více užívali hru, která jim navždy změnila životy.

Hokejoví amatéři si zaslouží profesionální přístup

Před pár lety byl profesionální hokejový trenér u hobbíků naprosté tabu. Dnes je situace v ČR i ve světě jiná a je mnoho měst, kde pořádají hokejové tréninky pro amatéry a hokejové zápasy pro hobby hráče. Mnoho let už se pořádá dokonce i Mistrovství ČR amatérských klubů.

Proč se stále více trenérů věnuje hobíkům? Protože si to prostě zaslouží a stojí to za to. Samozřejmě zde bylo několik neúspěšných pokusů od trenérů, kteří si mysleli, že si stoupnou na led, namalují pár cvičení a do kapsy jim spadne mnoho zlaťáků za nulovou snahu. Ti ovšem skončili tak rychle, jak začali. Samozřejmě, že se hodně lidí snaží koncept zkopírovat, narvat obrovské sumy do reklamy a čekat, že se z toho stane továrna na peníze. Hobby hráči nejsou žádní blbci a moc dobře poznají, kdo se jim věnuje s láskou a pokorou a pokud to s nimi nemyslí někdo vážně, vycítí to a už se nikdy neukáží. Já jsem tohle naštestí nemusel nikdy dělat a Modern Hockey začalo s trénovaním hobby hráčů naprosto od nuly a během řady let se podařilo vytvořit obrovskou komunitu lidí, která nejen miluje hokej, ale podporuje se i v soukromém životě.

Snažíme se proto pro hráče připravovat takové podmínky, aby se rádi vraceli a na akce se vždy těšili nejen kvůli trénování, nebo střílení branek, ale hlavně i kvůli pohodové a přátelské atmosféře.

Jak jsem vzpomínal výše, na první trénik přišlo zhruba 8 hráčů a první zápas jsme organizovali zhruba po 4 měsících a to ještě mezí sebou. Proti cizím týmům jsme si troufli až daleko později.

Od té doby už uplynulo mnoho času a chtěli jsme pro hráče připravit prostě něco co nikdy nezažili. Splnit jim jejich sny, které, ne svou vinou, nemohli uskutečnit. Udělat jim z hokeje svátek, který zažívají i profesionální sportovci. Něco, na co budou vzpomínat už i v době, kdy hokejku v rukách vystřídá seniorská hůl.

A myslím, že se to daří.

Slyšeli zaznít hymnu při mezistatním utkání s Finskem. Hrají vlastní MH Superligu, ve které se po každém kole dočkají sestřihů branek. Při zápasech hlasatel čte jejich jméno, v pauze mezi buly hrají známe hokejové šlagry, přebírají týmové i individuální trofeje na galavečerech, sledují svoje úspěchy i pády v reportažích ze zápasů, nebo si jen hlídají svoje čísla ve statistickém servisu. Jejich jméno může zaznít na draftu, nebo jim přijde nepříjemná smska o tom, že byli vytrejdování do jiného týmu.

Konfrontujeme svoje síly i v cizích ligách s novými celky a tak můžeme zažít i údržbu vousů během play off, nebo tlak u sestupujících příček. Zůčastňujeme turnajů, hrajeme minisérie proti týmům z jiných měst a neustále vymýšlíme novou formu hokejové zábavy pro naše hobbíky. Naposled to byl třeba turnaj v minihokeji, kterého se zúčastnilo 56 hráčů.

Pořádáme společně hokejové kempy, kde na vlastní kůži pociťují, jakou řeholi podstupují samotní profíci. Děláme  videorozbory, kde mohou shlédnout svoje největší nedostatky, pořádáme kondiční tréninky na suchu a speciální výuku střelby a stickhandlingu na střelnici.

Neustále jim chceme hokej a požitek ze hry zlepšovat. Baví nás, když se baví i oni. Možná to bude znít jako klišé, ale baví nás prostě prožívat jejich výhry a  prohry, sdílet jejich radost ze zlepšení společně s nimi.

I oni ovlivňují budoucnost českého hokeje

Možná tento nadpis bude znít troufale, ale nezměnil bych v něm ani jedno slovo. Musíme si uvědomit, že čím více jim budeme věnovat péče, čím více je budeme učit milovat hokej, tím větší je šance, že přivedou své děti, právě na tento sport.

Co si budeme nalhávat, český hokej po nedávných kauzách, nemá zrovna nejlepší jméno a rodiče dávají často své děti na jiné, levnější sporty. Můžu na to nadávat v hospodě, můžu na to psát kritické články, ale tím nikomu nepomůžu.

Možná to bude znít někomu směšně, ale věřím tomu, že čím více lidí učím zbožňovat hokej, tím více pomáhám celkově hokeji.

V amatérském hokeji nehrozí žádná korupce, protekce, úplatky, podplácení, ovlivňování zápasů a bůhví co ještě. Jde v něm jen o čistou krásu sportu. A jsem přesvědčen, že právě tu samotnou krásu přenesou moji svěřenci na svoje potomky a kdo ví, možná, že se díky jejich kladnému přístupu k hokeji podaří vychovat nového Jágra, Haška, nebo Hlinku.

Smeknout klobouk je málo

Bez nadsázky mohu říct, že práce s amatéry mi neskutečně změnila život. Nejenže jsem poznal spousty nových kamarádů a zajímavých lidí, ale hlavně mi neustále připomínají, co je na hokeji a na trénování to nejhezčí a to je samotná radost ze hry!

Možná, že se z řad trenérů i bývalých hráčů, i po přečtení tohoto článku, najde řada těch, kteří se budou dívat na rekreační hokejisty skrze prsty, budou jimi nadálet pohrdat a mít z nich legraci, ale neuvědomují si jedno, že řada z nich má více hokejové srdce, než-li oni samotní.

Nikdy nebudu litovat toho, že jsem začal trénovat amatérské hokejisty. Jsem na jejich chuť, obětavost a nadšení neskutečně hrdý a jsem vděčný, že mohu být jejich součástí.

Řada hráčů, kteří se věnují hokeji profesionálně, by se od nich mohla mnoho věcí učit...

PS: Chcete se k nám přidat? 

Do naší hokejové rodiny se může přidat každý bez ohledu věku nebo výkonnosti. Máme u nás hodně šikovných kluků, ale i borce, kteří u nás vstoupili na led. U nás to není a nikdy nebude pouze o hokeji...je v tom něco víc.

Stačí se zaregistrovat a přijít a u uvidíš sám. Splň si svůj sen již dnes ! 

autor: Tomáš Tůma (Zakladatel Modern Hockey)