SKONČILA JUBILEJNÍ 10. ZÁKLADNÍ ČÁST MH SUPERLIGY

Neuvěřitelně dramatická byla jubilejní 10. základní část naší hokejové ligy pro amatéry.

Díky neuvěřitelnému průběhu posledního zápasu Red Wheels vs Griffins, který šel až do samostatných nájezdů, získali týmy Red Wheels, Raptors a Los Bomberos shodně 27 bodů.
Díky systému, kdy se dva nejlepší týmy vyhnou předkolu, to byl opravdu nervák do posledních vteřin.

Vzájemné zápasy měli Red Wheels lepší s Los Bomberos, ale horší s Raptors. Los Bomberos mělo lepší vzájemné zápasy s Raptors, ale horší s Red Wheels a tak rozhodovala vzájemná minitabulka mezi těmito týmy, která určila celkové pořadí a můžete si ji prohlédnout v obrázcích tohoto příspěvku.

O celkovém vítězi se rozhodovalo doslova v posledních vteřinách a nakonec se stali vítězi základní části naší amatérské hokejové ligy Red Wheels, kterým se povedlo po třech sezónách sundat z trůnu Los Bomberos, kteří si premiérově v Superlize vyzkouší předkolo.

Přečtěte si zhodnocení, jak se daným týmům v této zkrácené sezóně vedlo a kteří hráči patřili k tahounům svým týmům, jak se dařilo nováčkům a kteří hráči nenaplnili očekávání.

1. MÍSTO: RED WHEELS (27bodů)

Tým, který se řadu sezón potácel u dna tabulky a jejich pravidelný vrchol sezóny přicházel v boji o páté místo, se stal nakonec vítězem základní části. Co stálo ze jejich probuzením?

Jednoznačně příchod obou Petrů, které v kabině po pár kolech vyhlásili spoluhráči v kabině za svaté.

Petr Sochora ovládl s přehledem kanadské bodování celé soutěže, když si dokázal udržet průměr dvou bodů na zápas a s 18 góly byl bezesporu nejvýraznější postavou celé ligy. Od dob kdy se ukázal v MH poprvé šla jeho forma neskutečně nahoru, a i když mizí za obranou stejně rychle jak Copperfield za závěsem a většina hráčů vrčí, jak Wartburg na křižovatce, když ho musí hlídat, byla by škoda, kdyby se takto šikovný pohodář v lize objevil tuto sezónu naposled.

Druhým zmiňovaným Petrem je brankář Petr Marek. Fantom, který chytá v obráceném gardu se zlepšoval doslova zápas od zápasu a není tak žádným překvapením, že obsadil v brankářských statistikách první příčky jak v procentuální úspěšnosti, tak i v nejmenším počtu obdržených branek v jednom zápase.

Tito dva dokázali strhnout celý tým a probudit formu i v těch, kteří ji minulé sezóny hledali stejně intenzivně, jak nenalíčená padesátka svého prince na internetové seznamce.

Ano, první, kdo nás ihned napadl je Tomáš Heindl, který dokázal posbírat více bodů, jak za poslední tři sezóny dohromady a dokázal upozadit svoji náladovost ve prospěch týmového úspěchu.

Dalším geniálním tahem byl přesun Ondry Fidrmuce z brány do útoku. Fido nastoupil do klece pouze k jednom zápasu proti Black Hawks, kde sedmkrát inkasoval a lapačka s vyrážečkou putovala rovnou na aukro, což se ukázalo jako to nejlepší, co mohl pro tým udělat. V útoku nastoupil k pěti zápasům a zaznamenal krásných 5+2 a je velká škoda, že neodehrál více zápasů a bude zábavné sledovat, jak se mu bude dařit v semifinále.

Nesmíme zapomenout zmínit i 11bodů Kuby Ehrenbergera, kterého ovšem při cyklo výletu srazilo auto a bude tak v play off chybět (přejeme co nejrychlejší rekonvalescenci) a více než bod na zápas Mary Lukáše, který šel na zkoušku ze třetí obrany do prvního útoku a svým silovým přístupem a dobrou orientací v před brankovém prostoru, se tam už dokázal usadit na pevno.

Výhra v základní části je sice krásným počinem, ale v play off je vše zapomenuto a uvidíme, jak se družina trenéra Jiřího Sýkory dokáže popasovat s rolí favorita. Ovšem pokud se Martin Melichar dokáže zpotit nejen u zavazování tkaniček a zbytek týmu ho dokáže napodobit, mohlo by devítileté čekání na trofej konečně skončit.

Nejlepší hráč: Petr Sochora

Nejlepší nováček: Petr Marek

Největší překvapení: Marek Lukáš

Zhodnocení trenéra Jiřího Sýkory:

Se základní částí jsem spokojený. Většinu zápasu jsme zvládli slušně. Samozřejmě je to složitá práce snažit se o nějaký systém bez možnosti nácviku, zvlášť když se hráči hodně toči. Ale jádro týmu chodilo poměrně pravidelně.

Hodně nám také pomohli kvalitní výkony brankáře Petra Marka. Bude hodně důležité, aby tyto výkony přenesl i do play off.

Bude to moje první play off v MH , takže i pro mě to bude něco nového. Bohužel nám teď vypadl jeden z důležitých hráčů Jakub Ehrenberger, což je hodně nepříjemné. ale takové věci se zkrátka stávají a nám nezbyde nic jiného, než ho nahradit.

2. MÍSTO: RAPTORS (27 bodů)

Tak jak se tenhle tým ocitl na úplné špici to je větší záhada než to, jak to že má hra o trůny takovou sledovanost. Raptoři zažili pořádnou mistrovskou kocovinu a po první třetině soutěže se krčili společně s Griffins na posledním místě tabulky.

Není tajemstvím, že po zápase s Red Wheels proběhla v kabině pořádná vichřice, kdy z řevu jejich bouřlivého trenéra padaly troleje až na Tomkově náměstí. Nicméně zřejmě to přineslo kýžené ovoce, hráčům spadl hřebínek a vrátili se k poctivé týmové hře a začali pomalu stoupat tabulkou. V posledních šesti zápasech dokázali posbírat 18 bodů a řádně tak zamotat celkové pořadí celé soutěže.

U ještěrů byla asi nejcitelnější ztráta jejich týmových opor, kteří byli hlavními strůjci loňského úspěchu. Zorník se dlouhodobě zranil, Sobek se odstěhoval, Šmíd nestíhal z pracovních důvodů, Bojtoš mohl jen v pondělí, Winklerovi se narodil druhý potomek, a tak se často stávalo, že hráči ze třetích formací museli zaskakovat v prvním i druhém útoku.

Největší docházku tak plnil kapitán Šíma, který zažívá jednu z nejlepších sezón a je správným týmovým lídrem. Kromě poctivé obranné hry zaznamenal i krásných 3+4 a výrazně si říká o cenu pro nejlepšího obránce.

Ovšem přece byl v týmu jeden, nebo spíš jedna, která měla více bodů než kapitán, a to Jana Lišková. Tato sympatická blondýnka, která na ledě vyniká chytrou a pestrou kombinační hrou, dokázala jako první žena v historii Superligy vyhrát týmové bodování! V deseti zápasech vstřelila 7 branek a k tomu přidala 5 asistencí a obsadila tak celkově 3. pozici v celém bodovaní Superligy, což je naprosto unikátní a skvělý výsledek, který zaslouží velký respekt a poklonu, hlavně od dvakrát těžších obránců, přes které se dokáže prosazovat!!!

Velmi dobře se jeví ale i druhé ještěří děvče Kača Prokešová, která podává velmi dobré výkony ve třetí obraně a snaží se odevzdat pro tým svoje maximum.

Velký otazník je stejně jako před loňským play off v brankovišti. Patrik Doné si opět dával v posledních kolech pauzu a uvidíme, zda se pude opakovat loňský plán, nebo tíha okamžiku play off bude ležet na dně krosny Michala Komorníka.

Uvidíme, jak se podaří sestavu zmobilizovat na semifinále, ale bylo by více než velkým překvapením, pokud by si Raptors zahráli třetí finále v řadě.

Nejlepší hráč: Vítězslav Šíma

Nejlepší nováček: Radim Věžník

Největší překvapení: Jana Lišková

Zhodnocení trenéra Tomáše Tůmy:

Zažil jsem nejhorší vstup do sezóny vůbec a trvalo hodně dlouho, než se tým vyladil na tu správnou notu, kterou jsme slyšeli znít v minulé úspěšné sezóně. Já se jako trenér snažím budovat tým, který se bude zlepšovat, bude mít tvář a bude hrdý na svoje výkony, i když se nebude výsledkově dařit. Tým, který se bude držet na špici dlouhodobě a který se nespokojí pouze se ziskem jednoho titulu. Tým, který pochopí, o čem je kolektivní úspěch.

Troufnu si říct, že u Los Bomberos se mi to podařilo, a to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem loni v půlce sezóny přijal výzvu v podobě Raptorů, kde se sice podařilo vyhrát titul, ale už v ten moment jsem tušil, že pro budoucnost týmu, to možná bylo moc brzo a může mu to paradoxně uškodit. A to se i částečně potvrdilo. Není to poprvé, co jsem viděl, že zisk poháru dokáže některým hráčům pořádně zamotat hlavu a najednou si myslí, že se z nich stali extraplejeři, kteří ví všechno nejlíp.

Samozřejmě, že beru vinu i na svoje bedra, že jsem tuto lehkovážnost dopustil, na druhou stranu sezóna začala pár dní po galavečeru a vyhnat to vítězné opojení není opravdu snadné. Dostali jsme pořádnou facku a samozřejmě, že jsem si k tomu řekl od plic svoje a bylo vidět, že se zápas od zápasu vracíme k tomu, na čem jsme loni stavěli.

Jak sem byl předtím kritický, tak teď naopak musím smeknout klobouk před tím, co jsme dokázali v druhé polovině soutěže. Z posledních pozic jsme stoupali nenápadně vzhůru, ale pořád s pokorou a většinou v daleko horší sestavě, než soupeř. Nechci si stěžovat a brečet kdo mohl a nemohl hrát, ale naopak vyzdvihnout hráče, kteří hráli téměř pravidelně o jednu, nebo dokonce dvě lajny výše, než je jejich rating. Oni to tak možná nevnímají, ale obrovsky je to posunuje a je to pro ně velká hokejová škola, což jim do budoucnosti obrovsky pomůže a jsme opět u toho o čem jsem psal na začátku…

Ukázali jsme velký charakter. Ano chybovali jsme, ale chybovat je lidské a o to větší úsilí jsme museli projevit, abychom se z těch sraček dostali a za to jsem na kluky a holky pyšný.

I když jdeme přímo do semifinále, určitě nebudeme složením kádru patřit k favoritům, ale jsem přesvědčen, že necháme na ledě maximum a budeme vzdorovat se vztyčenou hlavou!

3. MÍSTO: LOS BOMBEROS (27 bodů)

Tým, kterému uteklo čtvrté prvenství v základní části doslova mezi prsty, se určitě nemůže za svoje výkony stydět. Do kádrů přišlo mnoho nováčků, a i Hasiče trápila tuto sezónu docházka jejich top plejerů, což v minulosti nebývalo zvykem.

Los Bomberos ovšem několikrát předvedli, že i v daleko horší sestavě jsou schopni soupeře doslova okrást o body, když to nikdo nečeká. Poctiví dělníci ledu, kteří mají brutální koncovku a proměňování šancí opět ukázali, že vyhrávat prostě umí a že jejich dlouhodobá pozice na vrcholu není dána pouze náhodou nebo sílou kádru.

Kdo hledá v čele produktivity tradičního kanonýra Jakuba Rikana, bude zklamán stejně jako pokladní z Alberta, když ji předávají na konci měsíce výplatní pásku. Bicepsový démon si našel na Galavečeru dívku, a i když jim to moc sluší, tak na ledě to tuhle sezónu nebylo to pravé ořechové a hodil tak do ringu rukavici s názvem nejproduktivnější hráč LB, kterou dlouho oblékal.

A zvednul ji jeden z trojice znojemských nováčků, a to Milan Žák (4+4). Ve své první sezóně nastupoval ve třetí formaci a ukázal, že se na jeho bodový přísun mohou jeho spoluhráči pravidelně spolehnout. V první pětici týmové kanady se objevili hned čtyři hráči s ratingem do třetí lajny, což dokazuje, kde byla největší síla Bomberů. Zajímavé statistiky má i doposud nevyloučený Pavel Tabarka (2+5), který zřejmě vyměnil svoji osekávací hokejku za střeleckou.

Nesmíme zapomenout i na bratry Květoně, kteří měli původně plnit roli maskotů a týmových rozkuřovačů, ale kluci, kteří před pár měsíci obuli brusle dokázali, že si svoje místo v týmu zaslouží i za svoje výkony na ledě.

Velky potenciál se skrývá i v Lubošovi Vidourkovi u kterého je taky pouze otázka času, kdy ho uvidíme ve vyšších formacích.

Téměř totožný počet zápasů si rozdělili i muži v maskách. Milan Girgle podával tradičně jisté výkony, ale v dobrém světle se ukázal i další nováček Robert Keseli, který si stihl připsat i svoji první nulu a bude zajímavé, kdo dostane důvěru od trenéra Radka Husáka pro klíčové zápasy v play off.

Pro Bombery bude předkolo premiéra a uvidíme, jak si v něm nejúspěšnější tým v historii Superligy povede. Matematika je jasná, aby zvedli tento rok nad hlavu pohár, budou muset vyhrát šest zápasů.

Nejlepší hráč: Ladislav Rikan

Nejlepší nováček: Milan Žák

Největší překvapení: Daniel Kučinský

Zhodnocení trenéra Radka Husáka:

Do letní sezóny jsme nastupovali s myšlenkou, že si hokej budeme užívat a dáme prostor nováčkům.

Tým šlapal od prvních kol jak jsme byli zvyklí a výsledky nás drželi na prvních místech. Jenže uspokojení z dobrého začátku se začalo projevovat na docházce na zápasy a s tím i výsledky pro náš tým nebyly uspokojivé.

Z posledních sedmi zápasů základní části jsme vyhráli jen dva a to nás poprvé v historii Superligy dostalo do předkola play-off .

Věřím, ale síle týmu, že do vyřazovací části letní sezóny budeme psychicky, fyzicky a správně namotivováni urvat titul pro sebe.

4. MÍSTO: ROCKETS (22 bodů)

Stejně jako minulou sezónu to dlouho vypadalo, že Rakety budou bojovat o přímý postup, ale stejně jako loni, jako by jim ke konci sezóny začal docházet dech. Čím více se blíží play off, tím více stoupá i nervozita v kabině a projevuje se to i na ledě. Ať chtějí nebo ne, ten tlak, že jsou stále jako jediný tým v Superlize bez titulu, tu prostě je a všichni věříme, že se ho zbaví dříve, než Tomáš Řepka bude vracet pruhované pyžamo.

To ovšem neznamená, že by měli špatnou sezónu. Zůstat jen pět bodů za prvním týmem není určitě žádná ostuda a jen to dokazuje, jak je liga vyrovnaná a stačilo mít ve dvou utkáních přesnější muško a mohli jsme je vychvalovat do nebes.

Tým, který se může opřít o kvalitu všech tří formací dokázal odehrát naprosto skvělé zápasy, ale i totálně vyhořet.

Zřejmě největší změna od minulých let je to, že mají dva velmi vyrovnané brankáře. Ondra Václavovič, který by se mohl z místa ucházet o hlavní roli v Pánu prstenů: Dvě věže, je opravdu obrovský a třeba on by mohl být ten finální díl skládačky do vítězného puzzle. Jeho příchod ale pomohl i Kubovi Mikaušovi, který pod vidinou konkurence předvádí určitě lepší výkony jak minulou sezónu.

Zápas od zápasu se lepší i další posila v podobě Davida Nováka, který chodí pravidelně na tréninky, což se neskutečně projevilo na jeho kondici a pohybu a z nenápadné pampelišky se tak stala Dropera Capensis. (Rosnatka Kapská – nejčastěji pěstovaná masožravá rostlina v ČR, pozn. redaktora a milovníka flory v jedné osobě)

Jen jediný hráč Rockets dokázal získat více než bod na zápas a tím byl Luboš Stloukal (1+9). Status kanonýra opět potvrdil Tomáš Navrátil (7+1), jehož zakončení je stejně nepříjemné, jak Radim Uzel v reklamě na viagru a bodově si dobře vedl také Tomáš Kaňovský (5+5).

Velkým překvapením byl i trejd Jiřího Trčky, který přešel v průběhu sezóny z Griffins. Sice nevíme přesnou částku, ale vzhledem k tomu, že trenér Otoupalík po tomto přestupu osm dní v kuse nespal, kvůli nadměrnému nálezu kofeinu v krvi, dá se odhadovat, že místo v Rockets tohoto pražícího velmistra stálo, něco mezi 2-3 vagóny kávových bobů.

Novou akvizicí je i tzv. ,,tough guy,, Michal Očko, který je tvrdší jak nedělní rohlík a jeho agresivní pojetí hry, by mohlo platit na hvězdy soupeře.

Uvidíme, jak se podaří týmu semknout a nastavit se na vítěznou vlnu v play off. Vyřazovací boje jsou  o něčem jiném, než jen o hráčském umu a pravidelných hospodských rozborech u Míče a i když jim ten pohár hodně fanoušků i protihráčů přeje, nikdo jim ho určitě nedá zadarmo.

Nejlepší hráč: Tomáš Kaňovský

Nejlepší nováček: David Novák

Největší překvapení: Mira Lukáš (za to, že odehrál více jak 50% zápasu za střízlivého stavu)

Zhodnocení trenéra Jiřího Otoupalíka:

Základní část byla pro nás jak na houpačce. Když to vypadalo, že bychom mohli mít sérii vítězství, tak nás srazil zápas, který jsme měli vyhrát, ale vyhořeli jsme v koncovce.

Nejlepší zápas jsme odehráli proti Redwheelům, který jsme vyhráli na nájezdy, to byla myslím od obou mužstev óda na superligu, ale zase, nedokázali jsme na tento výkon navázat.

Příjemné překvapení pro mě byly nováčci, kteří zapadli do týmu a na ledě předváděli výborné výkony. My nemůžeme mít jiný cíl v play off než titul.

Ale někteří hráči musí přepnout v hlavě na jiný myšlení, protože playoff se hraje s víc jak 100% nasazením a to nám v posledních dvou playoff chybělo. Pokud se všichni obětují pro tým, tak věřím že dojdeme hodně daleko.

 5. MÍSTO: BLACK HAWKS (16 bodů)

Kádr jestřábů prošel před startem naší hokejové ligy velkými změnami a dalo by se říct, že nezůstalo pírko na pírku. Mnoho nových tváří a velká výzva pro Karla Husáka, aby co nejefektivně vytvořil nové fungující vazby.

První třetinu měli Blaci více než povedenou a ukázali, že se s nimi bude muset počítat na nejvyšších příčkách. Ovšem v dalším průběhu už se jim tolik nedařilo, ale i tak zanechali velmi sympatický dojem a mohli by být černým koněm vyřazovacích bojů, což už několikrát v minulosti potvrdili.

Tým táhl snajpr Honza Caudr (10+3), který obsadil druhou příčku celkového kanadského bodování celé ligy. Jeho styl hry připomíná rallye vůz Lancia Delta první generace. Na parkovišti si ho téměř nevšimnete, ale jakmile se rozsvítí semafor v podobě gólové šance, rozpoutá 550 koní pod kapotou opravdové peklo.

Bodově vydařenou sezónu měl i věčný smíšek nosící jméno nájemného vraha, Nazar Yagupa (4+5) jenž se ale zranil při domácím nácviku lambády a nad připravenosti jeho kostrče pro play off, visí velký otazník. I zástupcům třetí formace se dařilo a internacionál Peter Drobec si připsal pěkných osm bodů. (5+3).

V obraně nejvíce vynikal Lukáš Vít (2+4). Pravoruký ofenzivní obránce skvěle diriguje hru, ale nesmírně platný je i v obranné třetině, navíc v případě potřeby je schopný zaskočit i v útoku, což dává jejich lodivodovy na střídačce další taktické možnosti. Musíme pochválit i děvčata, která oblákají dres s černým opeřencem Kristýnu Vodičkovou a Marianu Marešovou, které shodně nasbíraly 2+2.

Velkou zajímavostí je, že Blaci mají k dispozici dokonce tři brankáře, kteří zasáhli do hry a drží si velmi podobná čísla. Filip Demel je na 87,50%, Kuba Kovaříček na 86,23% a Tom Vymětal na 85,71%. U tohoto týmu jsme navíc loni viděli, že v play off brali na střídačku i náhradního brankáře, takže i na tomto postu se dají očekávat zajímavé taktické manévry.

Pokud stará garda ukáže nadějným nováčkům, jak je potřeba makat v předkole, je možné, že se dočkáme letos ještě velkých věcí.

Nejlepší hráč: Jan Caudr

Nejlepší nováček: Lukáš Vít

Největší překvapení: Peter Drobec

Zhodnocené trenéra Karla Husáka:

Základní část hry Black Hawks bych přirovnal k počasí v květnu. Byly momenty kdy v průběhu zápasu svítalo k úspěšnému výsledku, ale většinou se zamračilo a moc jsme se neohřáli. Do kabiny jsme pak chodili jako promočené slepice a říkali si, co se stalo, že se obloha tak zatáhla.

No a teď trochu jinak, většinou začátek zápasu je hra vyrovnaná, nebo máme i více ze hry a prostě ve chvíli kdy se nedaří přestaneme hrát dozadu, přestáváme spolu komunikovat a hromadí se individuální chyby.

Problém je v tom, že se hrozně nadřeme na góly a bohužel naše chyby, většinou soupeř potrestá. Kolikrát hrajeme dobře a výsledek neodpovídá hře a je až krutý. Hraje se na 45 minut a důležitý je výsledek na konci, ten se píše do tabulek.

Věřím, že v play off se bude víc dařit střelecky a díky tomu bude i větší pohoda a radost na střídačce.

5. MÍSTO: GRIFFINS (15 bodů)

Sice skončili na poslední příčce, ale mně se jejich projev a předvedené hra líbila za poslední roky asi nejvíce. Ve většině zápasech dokázali soupeře přehrát, na hráčích byla vidět bojovnost a odhodlání, ale měli neskutečný problém s koncovkou a proměňováním šancí. Kdyby dokázali využít 50% tutovek které měli, tak se podle mě vyhnuli i předkolu.

Dokázali porazit i týmy ze špičky tabulky, což ukázali v posledním zápase proti Red Wheels, hráli pěkný hokej, ale i ten se bohužel musí hrát na góly a těch bylo ještě míň než zubů Karla Gamby.

Veterán Karel Šmejkal byl nejproduktivnější hráč svého týmu (6+2) a i když už nasbíral v minulosti více bodů, z mého pohledu to byla jeho nejvydařenější sezóna. Skvělý po stránce charakteru, jako správný lídr motivoval svůj tým i za nepříznivého stavu, jeho hra byla plná obětavosti, velmi dobře se vracel a vybojoval velké množství puků. Škoda jen, že se i v této černé práci nepřidali ještě pár jeho spoluhráčů.

Právě ke Karlovi dobře zapadl mladík z Ostrohu Roman Haláč (5+2), který asi jako jediný z ligy, dokáže pohybem konkurovat Petru Sochorovi. Vzadu byl hodně vidět Mira Zettík (2+3), který ukázal, že když má pozitivní náladu a nebrble, pořád má co nabídnout.

Střelecký prach lehce zvlhl Kamilu Hájkovi, který byl loňský postrach předkola, ale třeba si svou formu, stejně jako minulou sezónu, šetří na ty nejdůležitější boje.

Jak by řekl jejich trenér Kudera, nováčci Mikeš, Oravec, Halík, Trage, Pospíšil zapadli do týmu jak skank do bonga a byla na nich v každém zápase vidět obrovská chuť se porvat o každý metr ledu.

Gambič odchytal 9 zápasů a jeho 85% úspěšnosti a průměr 4 inkasované branky za zápas určitě není to nejlepší, co se v něm ukrývá. Nicméně v posledním zápase dokázal vychytat čisté konto a ukázal, že to v něm pořád ještě je. Beny spolkl dávku 6 zápasů a čísla měl o trošku lepší a to 88 % a 3,5 branky, ale i tak zůstal lehce za očekáváním.

Griffini jsou držiteli dvou titulů a umí přepnout na vyšší obrátky, když je potřeba. Pokud se tomuto týmu daří, je jen těžko k zastavení, a i když se jim základní část nevyvedla dle představ, určitě mají pořád ty nejvyšší cíle.

Nejlepší hráč: Karel Šmejkal

Nejlepší nováček: Roman Haláč

Největší překvapení: Patrik Moulis

Zhodnocení trenéra Denise Kudery:

Pro náš tým to byla jedna z nejtěžších základních částí. Do týmu bylo potřeba zapracovat spoustu nováčků a zároveň se vyrovnat s "odchody" opor typu Švaříček, Dvořák, Reich, Fojtík, Vybíral apod. V týmu navíc znova panovala nálada, že letní sezóna je zbytečná a moc se nám do ní nechtělo. Nakonec jsme se dohodli, že se sezony zúčastníme.

Již od prvního zápasu to byl boj s nalezením motivace, dravosti, chuti po hokeji a všech podobných aspektech, na kterých stavíme naší hru. Nováčky jsme zapojili hned od prvního utkání a právě oni byli tím "hladovým" prvkem, který občasně dokázal nakopnout i kostru týmu Griffins. Do své zářivé leč trochu šedivé formy se snažil dostat brankář Gamba a určitě v jistých zápasech a momentech potvrzoval, že umí být velmi kvalitním strážcem svatyně, ale mnohdy bohužel pykal za nedůslednost a chyby hráčů v poli, a proto jeho statistiky nevypadají úplně růžově.

To Martin Beneš, který postupem času přebírá roli brankářské jedničky, splácí svou prací důvěru, kterou jsem do něj jako trenér vložil, kdy jsem si jej jako nezkušeného nováčka a začínajícího brankáře ponechal v týmu s vidinou, že právě tento brankář je budoucnosti týmu. Nechal jsem jej nakouknout i do "opravdového" hokeje a mezi "opravdové" hokejisty ve vyšší soutěži, či na mezinárodním turnaji, a jsou to právě tyto utkání a zkušenosti, které jej posunují výš a výš.

Co se týče naší obrany a celé defenzivní činnosti týmu, potýkali jsme se s problémy v důrazu, nasazení a lehkovážnosti v naší obranné hře. Tyto nešvary nás stály spoustu sil fyzických ale i psychických. Inkasovali jsme laciné góly, což celý tým sráželo.

K tomu se přidal náš evergreen, kterým je tragická koncovka. Třetinu zápasu základní části jsme byli lepším týmem, měli jsme nespočet gólových šancí, ale branky nepřicházely. Proto jsme zaslouženě na chvostu tabulky, ovšem s vědomím toho, že jsme schopni porazit kohokoliv a porážet i ty nejlepší, nas to tolik netrápí.

I přes všechny tyto problémy tým několikrát ukázal, že má velkou vnitřní sílu a i zdánlivě ztracené utkání dokáže zvrátit ve svůj prospěch. Bohužel také ukázal, že není problémem v jedné minutě zahodit veškerou dosavadní práci a velmi dobré utkání tak ztratit.

Pokud bych měl vypichnout někoho z hráčů, asi u všech bych nalezl spoustu pozitivního ale i negativního. Nováčci se zapracovali velmi dobře a uvidíme, jestli s námi zůstanou i nadále.

Ovšem jedno jméno mně osobně vyčnívá nade všechny. Je to Patrik Moulis. Kluk, který se ještě nedávno učil bruslit, v našem týmu vyrostl ve velkého hráče a hokejistu. Dokáže poslouchat a plnit úkoly, pod mým vedením se z něj stal univerzál, u kterého vím, že když mu dám jakoukoliv roli v daném utkání, vždy si ji splní na 100 % svých možností.

Play off pro nás bude úplně jiná soutěž. Těším se, že náš tým opět ukáže, že má rodinný charakter a dokáže táhnout za jeden provaz v dobrém i zlém. A těším se na výzvu, dostat z mančaftu to nejlepší co v něm je. Mým a našim jediným cílem je titul. Nebude to jednoduché, ale pokud to dokážeme, bude to velké. A já téhle partě věřím.

PODĚKOVÁNÍ LIDEM, KTEŘÍ SE STARAJÍ O VÁŠ SERVIS

Nejen hráči zaslouží poděkování za svoje nasazení a houževnatost. Nesmíme zapomenout i na ostatní, kteří přispívají k tomu, aby jste se v Superlize cítili vyjímečně. 

Velké díky zaslouží všichni, kteří se staraji na boxu o statistiky, pouštění muziky, hlášení.a pozápasové rozhovory.

Ikdyž se hrají dvě kola týdně a stříhaní zápasů je opravdu náročné, nový režisér Jirka Otoupalík se ujal své práce opravdu na výbornou a dodávé vše v řádném termínu tak, aby jste se mohli co nejdřívě podívat na svoje vstřelené branky.

Samostatnou kapitolou jsou potom rozhodčí, kteří podávají naprosto fantastické výkony, které by jste na hobby úrovni hledali opravdu marně. 

Takže ještě jednou všem velké díky !