BRNĚNSKÁ AMATÉRSKÁ HOKEJOVÁ LIGA MÁ PŘED POLOVINOU ZÁKLADNÍ ČÁSTI

Superliga měla za sebou nucenou vánoční pauzu a jelikož jsme v polovině základní části, je na čase si shrnout, jak si týmy v naší brněnské amatérské hokejové lize vedou.

Letos je to zřejmě nejvyrovnanější ročník v celé historii, kdy může kdokoliv porazit kohokoliv a téměř 70 % výsledků je o jednu branku, nebo dojde na samostatné nájezdy, což nám dělá obrovskou radost.

Dokazuje to i to, že se během první poloviny na samotném špici vystřídalo několik celků a každá povedená, či nepovedená zápasové série, dokáže okamžitě zahýbat tabulkou.

1. MH DARK CLOWNS 36 BODŮ 

Nováček soutěže a velké překvapení. Tým, který měl před Vánoci skvělou formu a táhne neuvěřitelnou šnůru 23 bodů v řadě, což historie Superligy zřejmě nepamatuje a bude zajímavé sledovat, na kolik bodů ji dokážou protáhnout.

Čekali byste dominanci a hvězdnou první formaci? Tak to se pletete, nejproduktivnější hráč s jedničkovým ratingem je až na 22. místě a velkou řadu zápasů urvali i ve výrazně horší sestavě, než měl jejich oponent. V čem tedy tkví síla Klaunů?

Samozřejmě je vidět silný Tůmičův rukopis, který po roční pauze opět trenérsky pookřál, a tento tým sází na poctivou obranu a dodržování individuálních úkolů, což dokazuje nejmenší počet obdržených branek. Další velkou devízou je proměňování šancí, ač je to tým, který průměrném počtu střel na bránu na posledním místě, mají jako jediní střeleckou úspěšnost nad 13 %.

Zřejmě největší zbrání je druhá formace, která si obrovsky sedla a hráči se typologicky velmi vhodně doplňují, ale berme v potaz, že při velké marodce, která DC postihla, se z ní hráči skoro každý zápas posunují a málokdy se tak spolu potkají pohromadě.

Jejich nejproduktivnější hráč je vytáhlý slovenský internacionál Jozef Bencel 9+10. Nejlepší střelec potom největší přestupové bomba Tomáš Navrátil 10+7, který do nového týmu zapadl jak náboj do zásobníku. Při dlouhodobé absenci kapitána Novotného musí táhnout za provaz v první formaci obránce Valter Černík 5+5, který ovšem minimalizoval kudrlinky a předvádí i skvělou práci směrem dozadu. Velkým překvapením je i bodový přísun Libora Klímy 3+7, který se přesunul na pozici obránce a v této nové úloze si společně s podobně přehozeným Jakubem Máčalem, nevedou vůbec špatně. Nesmíme zapomenout i na brankářskou oporu Keseliho, který zažívá nejpovedenější sezónu v naší organizaci.

Když připočteme i bodové přísuny hráčů, kteří toho díky zranění moc neodehráli, můžou se řadit Klauni i přes to, že s tím absolutně nepočítali, k velkým favoritům na titul. Otázkou zůstává, zda se pouze táhnou na vítězné vlně, zda budou v poctivé práci pokračovat, zda si udrží nadále pokornou kabinu a zda ustojí období, kdy i na ně padne krize.

2. MH RED WHEELS 31 BODŮ

Konečně! Tým z,,original three,, který vyhrál historicky první sezónu, od té doby čeká na výraznější úspěch. Před pár lety sice vyhrál základní část, ale to byl spíše takový výkřik do tmy. V minulých letech měl sice vždy dobrý vstup do sezóny, ale postupně to začalo vždy uvadat jak kopretina na Sahaře.

Red Wheels prošli kádrovou obměnou a tou největší byl příchod fantoma v bráně se jménem Zedník. Muž, který sice nedisponuje tak dobrými čísly jako týmová dvojka Sehnal, ovšem jeho epické a dechberoucí zákroky, jako by do týmové žíly napumpovali čerstvou krev. Kluci konečně začali věřit samy sobě a ve většině zápasů diktují tempo od začátku do konce a potvrzují předsezónní predikce, že by je neměl minout souboj o medaile.

Těžko hledat výraznější slabinu, možná jen třetí formace by mohla více bodovat, ale to je letos problém všech týmů. Nejproduktivnějším hráčem i střelcem týmu je Ondřej Fuchs 10+7, jehož projektil zápěstím připomíná Ovechkina, jehož číslo hrdě nosí na dresu. Na záda mu dýchá Petr Nečas 6+9, který je ve druhých formacích opravdu rozdílovým hráčem a má nemalý podíl na současném postavení v tabulce. Michal Vopařil 5+7 se sice vlezl do top trojky, ale je zatím ve svém stínu z loňského ročníku a má v sobě potenciál na daleko větší bodový přínos. Téměř bod na zápas drží kapitán Roman Veselý 3+9, což jsou na obránce jeho věku opravdu skvělá čísla. Prapor třetí formace dřímá při svých televarieté pevně v rukou Jiří John 3+4, který na sebe již tradičně strhává pozornost, které ovšem neplyne z jeho hokejového umu 😊

Pokud si Rudokolci udrží docházku klíčových hráčů, můžou v kombinaci s nejlepší brankářskou dvojicí směle pomýšlet na vítězství v základní části, což by jim zajistilo potřebný klid v podobě bonusových bodů, které mají ve čtvrtfinálových skupinách cenu zlatu. Dočká se trenér Husák svého premiérové titulu? K tomu vede ještě dlouhá cesta, nicméně kvalitní materiál k vystavění zlatého paláce určitě má.

 3. MH ROCKETS 28 BODŮ 

Jednoznačně nejvíc atypický tým, který se v naší hokejové lize producíruje mezi mantinely. Tým na třetí pozici, který má kladné skóre o jedinou branku, a to ještě díky tomu, že v posledním klání dokázali zvítězit 9:3, což je stejně pravděpodobné, jako když vrazíte na severním pólu do jabloně, na které rostou ořechy.

Mají jednoznačně nejvíce střel ze všech týmů, jen pro srovnání o 119 víc střel více než vedoucí tým, ale s úspěšností 7,92 % jsou na samotném dně, a to mohou opravdu děkovat tomu poslednímu zápasu, jinak by před symbolem procent bylo zřejmě číslo aktuální teploty počasí ve Calgary, kde se bez sněhové brusky nedostanou ani do samoobsluhy pro javorový sirup.

Ovšem střelecký tlak, kterým soupeře drží v šachu má za následek to, že do tolika střel nepouští ani své oponenty a je vidět, že pokud se na něčem v Rockets zapracovalo, je to právě obranná hra, která se z blátivého křemene brousí do vzácného dia…., no řekněme do méně blátivého křemene 😊

Celou dobu byl nejproduktivnějším hráčem Tomáš Holubec 7+2, kterého ovšem právě díky tomu poslednímu debaklu předběhl David Novák 9+2 a Mira Lukáš 0+10, který ve zmiňovaném duelu zaznamenal nevídaných 6 asistencí, ale jinak se zatím letos hodně hledá. Univerzál Michal Domby 2+7, který naskakuje v obraně i v útoku v prosinci ukázal, že by mohl opět patřit k těm nejdůležitějším hráčům v celé soutěži. Kvalitní výkony na obou stranách kluziště podává i věčně drzý Dalibor Chráscina 1+5.

Výkony Raket se hodně odvíjejí i od toho kdo stojí v bráně. S Tůmičem v zádech nebodovali pouze v jednom zápase, ale ten se zatím o svoje místo v brankovišti spravedlivě dělí s kolegou Kubou Mikaušem a bude zajímavé sledovat, jak brankářský rébus bude dál trenér Sýkora skládat.

Modrobílým se určitě nedá upřít chuť a nasazení, ovšem to zakončení, které de ruku v ruce s jejich nízkou úrovní hráčskou dovedností jim v drtivé většině láme vaz. Pokud by na tom hráči zapracovali, můžou potrápit kohokoliv, ale z dlouhodobého hledisky, tento styl hokeje nemůže přinést kýžené  ovoce.

Kult Raket dlouho stagnoval a probrat k životu je měl právě konTTroverzní muž mezi tyčemi. Ne všichni jsou ovšem ochotní číst jeho hokejový korán, který se line z jeho brankové mešity a zatím si k sobě hledají cestu. Třetí příčka ovšem není vůbec špatný odrazový můstek a bude záležet jen na hráčích, jakým směrem se z něj odrazí.

4. MH LOS BOMBEROS 27 BODŮ  

Tým, který v loňském ročníku získal double, tedy celkové vítězství v Superlize i v její základní části, je možná lehce za svými možnostmi, ale pořád na dostřel samotné špici.

 Směrem dopředu problém není, vstřelili nejvíce branek ze všech týmů, ale opačným směrem to hodně drhne a více branek inkasovali pouze poslední Spitfires a to je něco, na co nejsme u tohoto týmu zvyklý. Jaký podíl na tom má nová brankářská dvojce, nebo lehkovážnost po mistrovské kocovině, to nechám na každém, ať si udělá svůj obrázek.

První útok šlape střelecky neskutečně, i když všichni víme, že Denis Mihalka 6+12 je lehounce ve svém stínu z loňské sezóny, a tak se před něj jak v kanadském bodování dostal agilní Jakub Rikan 13+8. Top trojici potom uzavírá Adam Benedek 6+8. Obrovský problém s potencí má ovšem druhá lajna, která by zřejmě potřebovala pozřít vagón viagra, aby se trošku probudila. Oskar Růžička na gól stále čeká a David Solfronk od sebe určitě taky čekal víc než dva buřty. Bodově o sobě dává tradičně vědět Honza Zámečník 6+5 a skoro bod na zápas drží ve trojce i Tomáš Faistl 4+6. Z obránců je opět na špici ofenzivní slovenský Yokozuma Marek Haládik 2+7, ale ani obránci nemají zrovna hody, jelikož druhá v pořadí je Kateřina Prokešová s 0+4.

Ano, stále je to tým, co umí vyhrávat, ale letos z nich už nejde cítit taková suverenita a střídají dobré zápasy s těmi slabšími. Po titulová sezóna je vždy velmi obtížná a už roky se nepodařilo nikomu trofej obhájit. Ale družinu emotivního trenéra Ladislava Rikana není radno podceňovat. Pořád z ní musíte mít respekt, pořád jsou to velcí favoriti a pořád je to top tým, jehož síla roste s důležitostí zápasu.

5. MH GRIFFINS 22 BODŮ 

Do soutěže vlítli po vzoru svého bájného tvora, které nosí na své hrudi. Dlouho se drželi na prvním místě a jejich ofenziva byla stejně nepříjemná, jako komáři na Máchově jezeře. Ovšem tento vstup jak kdyby celý tým ukolébal, a tak zákonitě přišel trest v podobě nelichotivé série sedmi proher v řadě, a Grifs se řítili tabulkou dolů stejně rychle jak láva z Vesuvu na nebohé Pompeje.

Samozřejmě na tom měl určitě podíl zranění Pohludky a Kraváčka, či pracovní vytížení Krásného a Vojtěcha, ale i přesto, jak kdyby se z týmu vytratila jistá herní disciplína a odpovědnost za výsledek.

Výkon týmu stojí a padá na dvojici Pepa Hejtmánek 16+12 a Adam Škorpík 11+9. Hlavně prvně jmenovaný budí svojí střelou respekt už na parkovišti před halou a jeho útočné výlety dávají podnět k natočení čtvrtého pokračování filmu Smrtonosná zbraň. Dobrou formu prokazuje i důrazný univerzál Martin Chlpík 2+9. Rok od roku se lepší Jan Kyzlink 6+2, který se stává platným kanonýrem i ve druhé formaci a velký překvapením je i Roman Cabejšek, ne pro svůj bodový přísun, ale že je schopný se svým ratingem zaskočit i v první formaci.

Tento tým má i nového muže v brankoviště a tím je Martin Červinka, který měl nástup z říše snů, když vychytal dvě čistá konta, ale postupem času jeho výkony uvadali společně s týmem, ale přesto si drží velmi pěkná čísla nad 90 % i on se řadí mezi hlavní opory.

Griffins mají stejně jako loni velkou hráčskou sílu. Důrazný tým plný hráčských individualit musí ovšem zapracovat více na týmovosti a na stabilizaci předváděné hry. Pokud chtějí pomýšlet na nejvyšší mety, nesmí si dovolit podobný výpadek, který je postihl v listopadu a prosinci.

6. MH HUNTERS 19 BODŮ 

Loni tento tým působil stejně nebezpečně, jako kdybyste před brány Mariupolu postavili cínové vojáčky, takže z tohoto hlediska může být šesté místo považováno za úspěch. Ovšem tento tým byl značně posílen. Nová akvizice v bráně v podobě Tomáše Pelikána. Mladé útočné pušky Miška Katolický ve třetí formaci, důrazný Očko s Hlochem a hlavně hvězdný Karel Kvasnička v prvním útoku, a hlavně Jiří Otoupalík na střídačce, od kterého si široká veřejnost slibovala, že vyvede Lovce opět na výslunní.

A není žádným tajemstvím, že právě on je zatím z projevu svého týmu silně nespokojen. Lehkovážnost, úsměvy od hráčů od ucha k uchu i za velmi nepříznivého stavu, neschopnost ze sebe vymáčknout více než 50 %. Čekali jsme šedozelený mixér, ale zatím je k vidění pokroucená dřevěná vařečka.

Pokud můžeme něco vyzdvihnout, tak jsou to výkony Jakuba Červeně 12+7, který prožívá životní sezónu a všem z týmu ukazuje svoje záda z velké dálky. Bod na zápas si drží Karel Kvasnička, ale ten odehrál pouze šest zápasů vinou zlomené ruky. Hodně vidět je i kudrnatý lovec divé zvěře Miroslav Peša 6+1. Mezi beky vládne zmiňovaný nováček Karel Hloch 1+7.

Hunters mají ovšem problém spíše v tom, že řadě jejich opor přestala chodit na akce mimo Superligu a samozřejmě je to vidět na jejich výkonech. Tomáš Bukal stále čeká na první branku stejně jako Milan Báča, Petr Kováčik nemá za 12 zápasů dokonce ani jeden bod a Martin Životský je sotva stínem hráče, který zvedal nad svoji hlavu vítězný pohár.

V tomhle týmu je potřeba zažehnout oheň, znovu probudit tuto Godzillu ze spánku, protože síla tam je, ale bohužel chybí víra a i občas přijít na trénink a oprášit dovednosti, který se určitě neztratily.

7. MH RAPTORS 19 BODŮ 

Jejich finálová účast byla jistě velmi příjemným překvapením, ale tuto sezónu jsou hodně na horské dráze. Jejich výkony nejsou vyloženě špatné, ale jsou schopni odehrát super zápas proti prvnímu týmu, aby pak vybuchli proti výrazně horšímu celku. Jsou sice ve spodní části tabulky, ale skóre mají pouze -3. Objektivně mají zřejmě největší problém s docházkou a je na nich vidět jistá nesehranost. Cítit je to hlavně na první formaci. Je hodně znát, když nechybí bratři Kučerové, nebo obětavý Petr Gablas.

Lídr produktivity je stejný jako každou sezónu, a to Štěpán Rotrekl 6+4, ale i on je zvyklý mít daleko vyšší čísla, což je obraz právě nekompletnosti první lajny. Sekunduje mu tak Ondřej Kunz 3+5, který jako ryzí amatér dokáže držet tempo i s hvězdičkovými hráči, ale kdyby zachoval více klidu v koncovce, mohl by těch bodů mít třikrát tolik. Třetí v týmovém bodování je Pepa Květoň 2+5, který má nejvíce odehraných utkání z týmu, což je super počin, když si občas splete zimním stadion, na kterém má být. Raptorům chybí výraznější lídr, někdo, kdo se bude prosazovat častěji, a tak je spíše smutným překvapením, že druhým nejlepším střelcem z týmu je se čtyřmi brankami nováček Martin Jokver.

Petr Malý je už v bráně ošlehán zkušenostmi. Drží se nad 90 %, ale má potenciál mít ještě daleko lepší čísla.

Pouze devět hráčů má odehráno více než deset zápasů, a to je, jak jsme zmiňovali, největší kámen úrazu. Je to velká škoda, pokud by se tohle podařilo vylepšit, mohli by žlutomodří nadělat daleko více neplechy.

8. MH BLACK HAWKS 16 BODŮ 

Upřímně tohle je zřejmě dosavadní největší zklamání. Jestřáby hodně lidí pasovalo na největší favority, kterým by finále nemělo určitě uniknout. A tady to určitě nemůžeme svádět na špatnou docházku, nebo že jim nechodí klíčový hráči. Blackům řada zápasů utekla těsně, a to mělo určitě velký vliv na jejich psychiku, která má momentálně víc děr, jak florbalový míček. Nejvíce se ztráta sebedůvěry projevuje na koncovce. Nejenže mají třetí nejhorší průměr střel, ale i druhé nejhorší proměňování, a to vzhledem k tomu, jaké persony mají ve svých řadách je něco, co musejí v průběhu sezóny změnit.

I tady není pochyb o tom, kdo vládne kanadskému bodování. Stále stejně zrzavý, ale rok od roku více zakulacený Jan Caudr 9+5. To samozřejmě není vůbec špatné, ale bavíme se o někomu, kdo je zvyklý vévodit celému bodování Superligy a teď je to pouze desáté místo. Ale nebylo by určitě fér házet veškerou zodpovědnost na jeho bedra, probrat se musí hlavně jeho spoluhráči. Skoro bod na utkání má jeho věrný nahrávač Martin Hrnčíř 3+6 a dobrá čísla má i rok od roku lépe hrající Jan Krejčí 3+5. Mezi obránci se určitě neztratí David Krejčí 0+7, ale i on by už určitě mohl napnout síť. Daleko větší příspěvky se čekali od Rendy Širokého, holandské akvizice De Boera, nebo Vojty Pařila.

Ťoupek má tedy určitě nad čím přemýšlet. Aby se tým probral z letargie, tak měli hned po novém roce i týmový trénink, na kterém se věnovali právě zakončení a tlaku do brány.  Blaci jsou jako vojenská bedna s granáty. Zatím jsme ale viděli v akci pouze ty piliny a papír, ve kterých se tyto smrtelné zbraně ukrývají. Osobně si myslím, že je to otázka pár zápasů, které získají ve svůj prospěch a budou stoupat strmě vzhůru. Síla týmu se neukazuje pouze v období, kdy vám tam vše spadne a nic není problém, ale v situacích, jako je právě tato. Dokážou se z toho červenočerní vyhrabat? Já věřím že ano a že je nakonec uvidíme i v samotném finále.

9. MH SPITIFIRES 12 BODŮ 

Není žádným tajemstvím, že tomuto týmu neseděl jako trenér Ťoupek, ani Tůmič a tak jsme byli všichni více než zvědaví, jak se jim bude dařit pod trenérem Bartošem, kterého si celý tým již delší dobu přál. Tým, který působil v minulosti dosti bezkrevně byl doplnit o bouřliváky Ladislava Rikana a Petra Halíka, jejichž emoční nastavení na vítězství je obrovské a výsledek? Ten bohužel všichni vidíte. Tento tým se stává nelichotivým evergreenem a bohužel jsou stále aktivnější ve skupině na facebooku, než na ledě.

Stejně jako loni jim dělá obrovské problémy docházka první formace a narozdíl od jiných týmů, kdy jsou schopni v krizových momentech zaskočit dvojkový hráči, zde se to jeví jako velký problém i přesto, že kvalitu na to určitě mají.

Kapitán Trávníček 4+3 se sice po vleklém zranění nohy vrátil, ale při vyndávání šroubů utrpěl opět zánět a teď chybí. Po roční pauze se v týmu objevil opět Tomáš Kaňovský 1+3, ale od toho se čeká daleko větší produktivita, stejně jako od kapitána.

V čele týmového bodování je tak Lukáš Votava 4+4, společně s nováčkem a nejpříjemnějším překvapením Radoslavem Brunovským 4+4. Hned za nimi je právě Petr Halík 5+2. Tady vidíte, že bodové přísunu lídrů prostě citelně chybí, a to se nebavím jen o členech první lajny. Radim Věžník má za 12 zápasu pouze jeden bod za asistenci, Jakub Kopecký před startem sezóny vyhlašoval, že cítí letos sílu ovládnout bodování celé soutěže a je opravdu blízko, chybí mu jen 93 pozic. Martin Švéda toho moc neodehrál, ale taky nemá ani jeden bod a místo toho, aby mezi obránci vyčníval Horák, tak se musí dívat na záda Davida Andráše 1+4 a Petra Klementa 0+5.

Každý tým jednou za čas čeká nějaká obměna a okysličení kádru a zde je to potřeba více než úprava obočí Leonida Iljiče Brežňěva. Slabý týmový duch, absence někoho, kdo dokáže tým strhnout a povzbudit v kombinaci s nestabilní první formací má za následek poslední místo. Ovšem nemají tak hrozivou ztrátu jak loni Hunters a určitě není příliš pozdě na to se probudit. Možná by to chtělo se více soustředit na dění na ledě a vzájemně se povzbudit a dělat něco navíc, protože i zde je hodně patrny pocovidový úpadek, kdy hráči co klepali na rating okolo 9, jsou rádi, že se s odřenýma ušima pohybují na hraně druhé a třetí lajny.

NEJPRODUKTIVNĚJŠÍ HRÁČI  

 Pepa Hejtmánek byl už v minulé sezóně nejproduktivnější obránce, a teď se s průměrem dva body na zápas po zásluze vyšvihl do samotného čela. Jeho největší předností je určitě střela jak zápěstím, tak i příklepem. Řadu gólů dává i po signálu z buly. Velmi často podporuje jako čtvrtý hráč útok, což je téměr nebránitelné. Dokáže se prosadit i individuálně v podčíslení a momentálně je to určitě největší osobnost Superligy, která dokáže rozhodnout řadu zápasů.

Jakub Rikan spoléhá na svoje rychlé nohy. Společně s Caudrisem jde určitě o nejlepšího brejkové hráče, kterému stačí dát pár kroků prostor a můžete bít na poplach. Dříve ho ale paradoxně trošku trápilo zakončení v samostatných únicích, ale letos už předvedl řadu úspěšných kliček. Už loni hrál výborně, ale letos to ještě o kousek posunul a do konce sezóny by mohl nějaké individuální ocenění určitě urvat.

Adam Škorpík samozřejmě těží ze spolupráce s Hejtmošem, který ho velmi často hledá při zakládaní útoku. Utočník nevelkého vzrůstu, má velmi šikovné ruce i bruslení. Mírnou slabinou je jeho obranná hra, ale tu by měli mít v jeho formaci na starosti úplně jiní hráči. Nepamatuji, že by někdy celkové bodování ovládl obránce a útočník z jednoho týmu, ale letos je k tomu určitě velká šance.

Zajímavostí je, že všichni tři hráči udivují nejen góly a asistencemi, ale každý byl pouze jedenkrát vyloučen, což je určitě skvělá vizitka.

NEJLEPŠÍ BRANKÁŘI  

Hodně se mluvilo o tom, že čísla z předešlých sezón měl Tůmič jen díky síle Los Bomberos, a tak bylo velkým očekáváním, jak si povede u Rockets. No a zatím to vypadá, že si chytá vlastní ligu. Tři čistá konta a neuvěřitelný průměr 1,21 branky na zápas musel umlčet všechny kritiky. Mezi jeho nejsilnější zbraně patří bezesporu práce s hokejkou, ale loni měl v tuto dobu průměr 0,5 nahrávky na zápas, kdežto letos na svůj první bodík stále čeká.

Bob Sehnal má z této trojice nejméně zápasů. Přes léto léčil zranění z minulé sezóny a po příchodu Zedni mu byla přidělena pozice týmové dvojky, což nemusí každému brankáři sedět. On ale ukazuje, že pokaždé když nastoupí, tak se na něj tým může spolehnout. Uvidíme zda dostane více příležitostí i proti těm nejlepším týmům a udrží si i nadále velmi pěkná čísla. U Red WHeels si mohou mnout ruce, protože tak dobrou maskovanou dvojici nemá žádný z tým.

Robo Keseli se samozřejmě veze na vlně vedoucího celku, ale i on má velkou zásluhu na tom, že Klauni jsou v čele. Tento vousatý slovák měl vždy těžko čitelný styl, kdy střídal fenomenální momenty s lacinými góly. To se ovšem letos změnilo. Chytá stabilně a tým se na něj může spolehnout, což je pro úspěch vždy velmi důležité.

Brankáři celkově jsou ozdobou soutěže a opravdu se lepší každým rokem. Vždyť i Červinka, Malý, Zedník a Pyščuk jsou nad 90% a Bogdanovski s Pelikánem doplácejí spíše na hráče před sebou a nepodávají vůbec špatné výkony.

ROZHOVOR S TOMÁŠEM NAVRÁTILEM 

Tak nemůžeme začít ničím jiným než tvým ochodem z Raket, který zaskočil nejen tvoje bývalé spoluhráče, ale všechny hráče napříč ligou. Co tě vedlo ke změně týmu, jehož si byl páteří nejen na ledě, ale i při hospodských dýcháncích.

To je těžká otázka. Opustit Rakety, které jsou moji druhou rodinou, nebylo vůbec jednoduché, na druhou stranu jsem už delší dobu cítil, že to po hokejové stránce už není ono a někdy moje touha po úspěchu zbytečně ovlivňovala chování ke spoluhráčům.

V sezóně si už třikrát proti Raketám hrál a připsal sis v nich tři výhry a pět bodů. Hlavně v tom prvním zápase si bodově exceloval. Bude to pro tebe vždy speciální zápas, nebo to tím prvním opadlo a budeš to brát jako každé jiné utkání?

Proti Raketám to bude vždy speciální, jak říká jeden můj bývalý spoluhráč : „Každý přátelák je nepřátelák.“ Zároveň mám pocit, že i tohle nastavení je oboustranné a pomáhá Raketám k lepším výsledkům.

Byl jsi přirazen k nováčkovi z Dark Clowns, kdesi pokud se nepletu, skoro nikoho neznal. Adaptoval ses ovšem hodně rychle a bodově patříš opět k největším tahounům. Popiš největší rozdíly mez oběma týmy.

Tohle se nedá srovnávat, jde o naprosto jiný tým, jiný trenér a jiná kabina… Myslím že se mi podařilo zapadnout.

Máte za sebou neuvěřitelně dlouhotrvající šnůru 23 bodů a celkem překvapivě vedete celou soutěž. Čím si vysvětluješ že se vám tak daří?

Myslím si, že je to pozitivním přístupem celého týmu, poctivým nasazením a v neposlední řadě kvalitním servisem ze strany našeho TTrenéra.

Ratingem patříš do druhé formace. Velkou část sezóny si ovšem odehrál v té první. Ve druhé lajně je více klidu, ale zase nedostaneš tolik kvalitních puků jak v jedničce, tudíž je to taková dvousečná zbraň. Co ty osobně preferuješ?

Rozhodně druhou lajnu, ve které mám více času zkusit vymyslet něco hezkého pro oko diváka.

Vůbec poprvé v kariéře tě vede kontroverzní trenér Tůmič. Jeho metody všem hráčům nemusí vonět, ale na poháru je jeho jméno vidět častěji jak Švancara v tiky taka. Jak na tebe zatím působí a v čem si myslíš že je síla jeho úspěchů?

Myslím, že jsme si sedli. Vyhovuje mi jeho přímočarost a okamžité reakce na střídačce. Síla jeho úspěchu je podle mého názoru ve zkušenostech a umění vedení jak nás amatérů, tak i bývalých hokejistů.

Poznal jsi spoustu nových kámošů, s kým sis nejvíce sedl na ledě a mimo něj?

Na ledě je to jednoznačně s druhou lajnou a skvělým centrem Pepou Bencelem. Mimo led jsme tuhle možnost ještě neměli, ale nebojím se, že to brzy nenapravíme.

Jsi hráč zřejmě s největší hokejovým iq, což prokazuješ jak ve čtení hry, tak v kreativitě zakončení. Jsi ovšem ryzí amatér. Hrál jsi závodně třeba jiný sport, nebo kde se to v tobě vzalo?

Za mlada jsem závodně lyžoval a hrál basket, ale baví mě asi všechny sporty. Zkusil jsem všechno, co se dalo, ale hokej je v posledních letech srdcová záležitost.

Poslední otázka bude mimo hokej. Popiš čtenářům, co děláš za práci, jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo a pití a co nejraději děláš ve volném čase?
 
Aktuálně prodávám reklamu pro Seznam.cz. V jídle nejsem vybíravý a k pití bych se asi více nevyjadřoval 
Volný čas trávím převážně s rodinou a svou krásnou paní, které tímto musím poděkovat, za její trpělivost a vstřícnost, bez které by nejen moje hokejová minikariéra, ale ani tento rozhovor jistě nevznikl.

Děkujeme za rozhovor a ať se ti ve zbytku sezóny daří stejně jako doposud.

I já děkuji a přeji zaroveň všem svým spoluhráčům a i protihráčům vše nej do roku 2024. 

PODĚKOVÁNÍ ZÁVĚREM

Ještě jednou děkujeme všem hráčům za předvedené výkony. Letošní sezóna je opravdu pekelně vyrovnaná a moc nás baví sledovat všechna klání. Rádi bychom však viděli zaplněnější tribuny při zápasech. Nestyďte se oslovit vaše nejbližší, rodiny a kamarády. Určitě se nemáte za co stydět, ba naopak, řada profesionálů by si vaší chutí a nadšením pro hokej, měla inspirovat.