OPOUŠTÍM VEDENÍ MODERN HOCKEY

Pro někoho to bude možná trochu překvapení, ale většina Vás, kteří jste v MH rodině aspoň trochu aktivní už o tom tuší, neboť toto moje rozhodnutí nebylo posledních pár měsíců žádným tajemstvím.

Dnešní den byl tím posledním, kdy jsem byl jedním ze dvou lidí, kteří doteď šéfovali Modern Hockey. Od 6.8. už je jediným a jednoznačným šéfem MH Tomáš Tůma, kterému přeju hodně úspěchů při dalším rozvoji všeho, co dělá MH tím, čím je.

Za pár dní tomu bude 5 let, kdy jsme na pondělí 19.8.2013 vypsali první trénink pro hobbíky. Na začátku bylo naše neochvějné přesvědčení, že pořádné tréninky pro amatérské „hokejky“ v Brně chybí. Věřili jsme tehdy s Tomášem, že když tomu dáme náš zápal a vášeň, kterou k hokeji oba v sobě máme, tak vytvoříme projekt, který bude pro hokejové nadšence a amatéry prospěšný a dokáže je posunout na jiný level...

Tehdy před 4-5 lety se nám spousta lidí z prostředí vrcholového a výkonnostního hokeje smálo, ale to nám jen dodávalo energii. Ukázat, že to je smysluplný a životaschopný projekt. Málokdo si dnes už vzpomene, že první rok byly pouze tréninky, někdy s účastí třeba jen 10 hráčů a první zápas se odehrál až téměř po roce na víkendovém kempu v roce 2014. 

Se zápasy a tréninky se pak doslova roztrhl pytel, rodina MH se rozrůstala a přišel zlomový rok 2015, ve kterém jsme poprvé vyvezli hráče na letní kemp do Brumova-Bylnice, navázali jsme spolupráci s Ženský hokejový tým HLC Bulldogs Brno a hlavně jsme rozjeli naši vlajkovou loď MH Superligu.

Ani tehdy by mě nenapadlo, kde se ocitneme za další tři roky, kdy píšu tyto řádky. MH Superliga má za 3 roky dohraných 8 sezón (hraje se víc sezón v jednom roce, dříve), soutěž se z 3 uzoučkých týmů rozrostla na 6 s širokými soupiskami. Odehrálo se v ní doposud 228 zápasů a padlo v nich 1578 gólů. 99% těch gólů jsem viděl buď na živo nebo na videu.

Právě dnes jsem se vrátil už ze 4. ročníku našich brumovských letních kempů...

A proč jsem se před cca čtyřmi měsíci rozhodl, že k dnešnímu dni opustím vedení MH a přenechám ho Tomášovi?

Vezmu to trochu zeširoka... 

Je v tom moje zainteresování v mládežnickém hokeji. Trenérem jsem od roku 2006, kdy jsem po první sezóně u žáků HLC Bulldogs Brno naskočil od roku 2007 do trénování na ZS Úvoz, v klubu HCM Warriors Brno (tehdy ještě HC Kometa Úvoz a posléze HCM Warrior Brno). Zažil jsem tam lepší i horší sezóny, spoustu se toho naučil, ale v roce 2016 jsem se rozhodl ze dne na den skončit, protože jsem necítil podporu trenérských kolegů a vedení klubu, aby mělo smysl rázně usměrnit do patřičných mezí rodiče, kteří se mi rozhodli kecat do trenérské práce. Spoustu věcí tehdy v klubu nefungovalo dobře a já neměl reálnou sílu je změnit. V sezóně 2016-2017 jsem tak měl pauzu od trénování mládeže. Odešel jsem s tím, že až se věci změní, tak se třeba někdy vrátím.

Nečekal jsem, že to ale bude tak brzo. Osud tomu chtěl, že se tak stalo téměř do roka a do dne. Věci se opravdu změnily, přišel nový sportovní manažer, který nastolil v klubu tolik potřebný řád, a nakonec mě jako posledního, doslova 5 minut po dvanácté v dubnu 2017, přibral do trenérského štábu jako hlavního trenéra ke 4. třídě. Sezóna to byla nakonec velmi turbulentní. Během ní jsem nakoukl na určité období jako jeden z trenérů k extraligovému staršímu dorostu a byl u určitého mírného bodového vzepjetí v jinak nepovedené sezóně.

Přišla ale ještě jedna změna, dokončil jsem ji jako člen trenérského týmu u našeho extraligového mladšího dorostu, kdy se nám v památném posledním zápase sezóny v Šumperku povedlo vybojovat záchranu v soutěži. Koncem sezóny a po sezóně se začalo dít ještě víc změn, změnilo se vedení klubu a já jsem na další sezónu upsal jako trenér u dvou kategorií (dorost a 5. třída), navíc u kluků (a jednoho děvčete), které jsem vedl již v minulé sezóně. A ještě jsem souhlasil i s určitým zapojením do administrativy klubu. 

No a tady se dostáváme k jádru pudla. Už začátkem roku jsem viděl, že je toho na mě ažaž. Dělat naplno trenéřinu u dvou kategorií mládeže je už tak dost náročné, pokud to člověk dělá poctivě, chce se na tréninky a zápasy připravovat a nic neodfláknout. A já to nechci dělat jinak. No a pak v týdnu po večerech a víkendech a v mezidobí ještě řešit MH tréninky, zápasy, ligu atd. Ani už jsem tam tolik nebyl, na trénincích jste mě často neviděli... Řekl jsem si, že to takhle dál nechci, že sezónu 2018/2019 chci odstartovat jako někdo, kdo si váží důležité role, kterou si vypracoval a dostal u mládeže na Úvoze a chci to dělat na 120 %. Navíc vím, že potřebuji nějaký ten volný čas investovat i do sebe a dostat se lepší kondice... Padlo tedy rozhodnutí, že po letních kempech skončím...

I když jste mnozí z Vás asi byli svědky různých výměn názorů mezi mnou a Tůmičem, věřte, že neodcházím vůbec ve zlém. Jednalo se pouze o moje rozhodnutí, které jsem učinil po zralé úvaze a zatím jsem ani jednou nezapochyboval o tom, že je správné. Pokud bych měl pokračovat, měl bych tendenci činnost MH spíš utlumovat a držet na nějaké nižší frekvenci zápasů, tréninků, atd. Tomáš je člověk, který chce pořád inovovat, posouvat věci dál a já si nedovedu představit, že by to mohlo fungovat s těmito protichůdnými postoji k MH jako takovému. MH si určitě zaslouží, aby se dál rozvíjelo, ale já pokud tomu mám nějak spoluvelet, tak u toho musím být. Avšak jak už jsem napsal výše, už si to představit dál nedokážu, že u toho budu jak fyzicky, tak myšlenkově. Nemůžu a nechci to nějak řídit na dálku a po nocích. Potřebuju mít hlavu koncentrovanou na něco jiného. Přesto to neznamená, že už se nikdy neuvidíme. Je možné, že se objevím na zatím blíže neupřesněném počtu zápasu Superligy na lavičce týmu Red Wheels. Važím si toho, že mě hráči RW chtějí dál na střídačce, i když jsem spíš počítal s tím, že právě z důvodu určité okoukanosti by ta změna mohla být v pohodě. Přesto však zatím netuším, jestli to doopravdy klapne a věřím, že vy „Rudokoláci“ moje důvody případné další neúčasti pochopíte.

5 let... Byl to kus života. Až se zítra probudím, tak bude asi zase stejně hnusný vedro, ale něco bude jinak, něco, na co jsem byl dlouho zvyklej. Snažili jsme se celou tu dobu spoustě dospělých lidí splnit jejich třeba už zapomenutý dětský sen – stát se hokejistou. Musím však říct, že jsem se něco naučil i od Vás. Už při více příležitostech jsem musel některým lajdákům mládežníkům dát za příklad tu touhu, odhodlání, zápal, zažranost a lásku k hokeji, kterou u drtivé většiny MH hráčů dennodenně pozoruji! Díky MH jsem také poznal obrovské množství zajímavých lidí. Vždyť jenom do Superligy naskočilo za tu dobu cca 300 lidí a cca 90% z nich bych jinak nikdy nepoznal!

Děkuji všem Těm, kteří jste se mnou spolupracovali, kteří jste si chodili zahrát a zatrénovat, bavit se nejlepším sportem co člověk kdy vymyslel. Děkuji těm, kteří nám třeba jen drželi palce a fandili na dálku. Byla to jízda :) Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec. Ale je to jen můj konec :) Modern Hockey jede dál a určitě bude ještě lepší :)

MODERN HOCKEY A VŠICHNI ČLENOVÉ NAŠÍ HOKEJOVÉ RODINY TI MOC DĚKUJÍ A ZA SRDCE TI PŘEJEME VŠE NEJ V DALŠÍM HOKEJOVÉM, ALE I OSOBNÍM ŽIVOTĚ !